Digitalizace zdravotnictví není jen o pohodlí pacienta. Těžit z ní mohou i lékárny, ordinace či dodavatelé léčiv

V souvislosti s digitalizací zdravotnictví se nejčastěji zmiňuje e-recept, e-neschopenka nebo zákon o elektronizaci zdravotnictví. Vše zmíněné se dotýká zejména vztahu lékař–pacient a snaží se oběma stranám zjednodušit život. Podle Davida Reichela, našeho EDI experta, je ale potenciál digitalizace širší a může usnadnit práci také lékárnám, dodavatelům léčiv nebo personálu v nemocnicích, laboratořích a ordinacích.

Je vcelku logické, že středobodem zájmu digitalizace zdravotnictví je pacient. Projekty jako e-neschopenka nebo e-recept šetří pacientovi (i lékaři) čas a odbourávají zbytečné papírování. Zákon o elektronizaci zdravotnictví zase vytyčuje základní rámec elektronické komunikace mezi pacientem a lékařem, přičemž se hodně zaobírá například ochranou osobních údajů.

Byla by nicméně škoda digitalizaci zdravotnictví omezit pouze na vztah pacienta a lékaře. Zdravotnictví by si mělo vzít příklad z komerční sféry a zaměřit se také na dodavatelsko-odběratelské vztahy. Nemocnice nebo ordinace každý den přijímají i vydávají zdravotnické zboží. To znamená, že jej někdo musí objednávat, kontrolovat, přijímat, vydávat a řešit fakturaci. A ten „někdo“ je často kvalifikovaný specialista, který ztrácí čas rutinní administrativou a nevěnuje se pacientům. Navíc hrozí, že při této práci udělá chybu.

Objednávky i fakturaci lze automatizovat

V komerční sféře se pro tyto případy využívají mezinárodní komunikační standardy, jedním z nejznámějších a nejstarších je EDI (systém elektronické výměny dokladů). Pokud dodavatel i odběratel využívají tento standard, obchodní komunikace se z velké části automatizuje.

Odběratel přes EDI odešle objednávku (objednávky se mohou odesílat i automaticky, například vždy, když klesne zásoba určitého zboží pod stanovený limit) a obratem dostává potvrzení, že objednávka byla protistranou přijata. Dodavatel ještě před fyzickým odesláním zboží pošle přes EDI dodací list (avízo o odeslání zboží), díky kterému se příjemce na příjem předem připraví. Po fyzickém příjmu se znovu přes EDI posílá faktura, kterou systém EDI automaticky zpracuje a zaúčtuje, pokud údaje sedí s objednávkou a plněním.

Ještě vyšší míru automatizace a zrychlení příjmu i výdeje zboží přinese zavedení skladového systému WMS a čteček čárových kódů. Příklad – ordinace, laboratoře i další pracoviště musí evidovat skladové zásoby zdravotnického materiálu, výdeje pacientům i příjmy zboží. Mají tak de facto vlastní „sklady“. Pokud některá položka dochází, je nutné ji objednat. S WMS a čtečkou zdravotní sestra při výdeji implantátu pouze načte čárový kód, čtečka automaticky pošle informaci do skladu a sníží zásobu. Jakmile zásoba dochází, systém sestru upozorní, případně zboží rovnou objedná.

Budoucnost zdravotnictví

Jakkoliv je zdravotnictví do jisté míry konzervativní a legislativou svázaný obor, odběratelsko-dodavatelské vztahy jsou ve všech odvětvích obdobné. Standard EDI je již desítky let nepostradatelnou součástí automotive a v posledních letech společně se skladovými systémy proniká také do segmentů e-commerce, stavebnictví nebo farmacie.

Byla by proto škoda při úvahách o digitalizaci zdravotnictví myslet pouze na pacienta či portál zdravotní dokumentace. Jakkoliv je toto pomyslný vrchol, pozornost si zaslouží i lékárny, laboratoře nebo ordinace. Ty ani nemusejí čekat na legislativu či příkaz shora – zmíněné EDI mohou zavést ihned. Komunikační standard je na to již roky připravený.