Povinná elektronická fakturace na Slovensku: 8 nejčastějších otázek firem

Povinná e-fakturace na Slovensku od 1. ledna 2027 ovlivní nejen formát faktur, ale také jejich vystavování, doručování, kontrolu a archivaci. Přinášíme odpovědi na osm otázek, které firmy při přípravě řeší nejčastěji.

1. Koho se povinná e-fakturace týká?

Elektronické faktury budou vystavovat především slovenští plátci DPH u zákonem vymezených tuzemských B2B a B2G transakcí. Fakturace koncovým spotřebitelům do tohoto režimu nespadá.

Na příjem e-faktur však musí být připraveny také další slovenské právnické a zdanitelné osoby, včetně živnostníků a některých neplátců DPH. Přístup si zajistí prostřednictvím účetního systému, ERP nebo aplikace digitálního pošťáka, kterým je na Slovensku i GRiT.

2. Týká se povinnost české firmy registrované na Slovensku k DPH?

Česká firma, která je na Slovensku pouze registrovaná k DPH podle § 5, ale není tam usazená, nemusí podle současných pravidel do 30. června 2030 e-faktury v tomto režimu vystavovat ani přijímat.

U slovenské dceřiné společnosti nebo provozovny je situace jiná. Rozhoduje postavení konkrétního subjektu i vazba fakturovaného plnění na Slovensko. GRiT pomůže zmapovat dotčené společnosti a transakce ještě před úpravami systémů.

3. Spadají do povinné e-fakturace také zálohové faktury?

Rozhoduje typ dokladu. Proforma faktura, která je pouze výzvou k úhradě a není daňovým dokladem, se přes systém eFaktúra posílat nemusí. Daňový doklad vystavený po přijetí platby před dodáním zboží nebo služby už do povinného režimu spadá. Systém proto musí správně rozlišovat mezi výzvou k platbě a fakturou k přijaté platbě.

4. Bude možné vystavovat souhrnné faktury?

Ano, souhrnná faktura ale může zahrnovat dodání uskutečněná nejvýše během jednoho kalendářního měsíce. Firmy využívající dlouhodobé platební kalendáře nebo fakturaci opakovaných plnění za delší období proto musí prověřit nejen svůj systém, ale také současné fakturační procesy.

5. Stačí firmě její současné EDI řešení?

EDI je dobrý základ, připravenost na povinnou e-fakturaci ale samo o sobě nezaručuje. Faktura musí odpovídat normě EN 16931 a podporované syntaxi, například UBL nebo CII XML.

Prověřit je nutné také validaci, doručování přes síť Peppol a zpracování stavových zpráv. GRiT může na stávající EDI nebo ERP navázat, zajistit konverzi dat a propojit firmu s doručovací službou bez zavádění dalšího odděleného procesu.

6. Co se stane, když elektronická faktura neprojde kontrolou?

Záleží na typu problému:

• Chyba validace: Faktura nemá správnou strukturu nebo údaje a musí se opravit a odeslat znovu.
• Chyba doručení: Doklad je správný, ale nedorazil například kvůli chybné identifikaci příjemce.
• Obchodní nesrovnalost: Odběratel fakturu obdržel, ale nesouhlasí s cenou, objednávkou nebo plněním. Situace se obvykle řeší dobropisem a novou fakturou.

Používané řešení by proto mělo ukazovat výsledek validace i skutečný stav doručení.

7. Musí se společně s XML archivovat také PDF?

Povinnou elektronickou fakturou je XML dokument, který se podle slovenských pravidel archivuje deset let od skončení příslušného kalendářního roku.

PDF není nutné ukládat společně s XML. Firma ale musí být schopna fakturu po celou dobu zobrazit v podobě čitelné člověkem. Nestačí tedy uchovávat XML bez nástroje, který z něj vytvoří srozumitelný výstup.

8. Kolik bude zavedení e-fakturace stát?

Cena závisí především na počtu faktur, zapojených společností a systémů, složitosti integrace a požadované míře automatizace, archivace a podpory.

GRiT pracuje s regresivním modelem – tedy čím více komunikace prochází, tím je komunikace na jednotku levnější. U napojení ERP nebo EDI pro firmy s větším objemem dokladů  vychází nabídka z konkrétních procesů. GRiT proto nejprve prověří současné řešení a navrhne rozsah, který splní legislativní požadavky bez zbytečných paralelních procesů.

Máte další otázky? GRiT prověří připravenost vašeho ERP nebo EDI, navrhne vhodné napojení a pomůže vám zvládnout povinnou e-fakturaci od analýzy až po ostrý provoz.