Přerostli jste ERP skladový modul? Potřebujete přejít na WMS

Řízení skladu přes ERP může firmě fungovat překvapivě dlouho. Objednávky odcházejí, zásoby sedí a tým si dokáže poradit i bez samostatného WMS. S růstem objednávek se ale začnou vracet stejné situace. Příjem trvá déle, skladníci hledají zboží podle vlastní zkušenosti, chybně vychystané položky končí ve vratkách a sezónní špičky zvyšují nárok na celý tým. V tu chvíli už nejde jen o to, že sklad eviduje zásoby. Firma potřebuje vědět, jestli současný způsob řízení ještě ustojí další růst, nebo už dává smysl převzít sklad do WMS.

ERP v takové situaci dál drží to, co držet má: objednávky, doklady, účetní vazby i stav zásob. Ve skladu ale od určité chvíle začíná rozhodovat něco jiného. Jak rychle se zboží přijme, kam se uloží, jak se vede skladník při vychystání a kdy se zachytí případná chyba. Právě tady se ukazuje rozdíl mezi skladem, který je v systému evidovaný, a skladem, který je systémově řízený.  

Hlavní rozdíly mezi vedením skladů v ERP a WMS

Zásadní rozdíl mezi oběma systémy je ten, že ERP eviduje stav skladu, zatímco WMS sklad aktivně řídí.  

WMS přiřazuje skladníkům práci, navádí je ke zboží nejkratší trasou (na základě individuálního a optimalizovaného matematického algoritmu), jakmile ke zboží přijdou, načtou čárový kód zboží a čtečka potvrdí, že mají správný kus – tím systém snižuje riziko záměny zboží. V čem se ale konkrétně ERP skladový modul a skladový systém WMS liší?

Dalším přínosem, který WMS oproti ERP přináší, je pokročilé adresování zboží. Řada skladových modulů v ERP sice umožňuje základní adresování, tedy přiřazení zboží ke skladovým pozicím, WMS ale jde o krok dál. Například už při naskladnění automaticky určuje vhodné přihrádky podle typu zboží – velké a těžké položky doporučí uložit do spodních polic, rychloobrátkové zboží co nejblíže k expedici a podobně.

Na to navazuje i další přínos WMS, a sice jednodušší příjem zboží. Při příjmu skladník pouze načte kód zboží, případně celé palety, a WMS ho automaticky nasměruje na optimální místo ve skladu podle zvolené zaskladňovací strategie (např. FIFO).

Kdy dává smysl přechod na WMS

ERP i WMS jsou systémy, které najdou uplatnění napříč různými typy firem se skladem. Nezáleží, jestli provozujete e-shop s oblečením, velkoobchod nebo vyrábíte součástky pro průmysl. Zatímco dříve bylo WMS spojené hlavně s většími firmami, dnes se díky dostupnějším cloudovým variantám prosazuje i ve středních a menších provozech.

Rozhodnutí o přechodu na WMS proto nestojí primárně na velikosti firmy, ale na tom, co už sklad potřebuje zvládat.

Určitý typ limitu se ve skladu obvykle začne opakovat ve třech situacích:

• skladníci dlouho hledají zboží,  
• přibývá vratek a chyb, které se ukážou až později v procesu,  
• ve špičkách sklad nestíhá odbavovat větší množství objednávek.  

V takové chvíli už nejde jen o to, že sklad vede evidenci zásob. Začíná být vidět, že firma potřebuje přesněji řídit samotný pohyb zboží, práci skladníků a návaznost jednotlivých kroků tak, aby práce ve skladu nebyla fragmentovaná.  

To ale neznamená, že by měla opouštět ERP. ERP dál zůstává základem. WMS se k němu přidává jako další vrstva, která převezme řízení skladu tam, kde už samotná evidence nestačí.

U skladového systému LOKiA WMS to v praxi znamená, že se napojí na ERP, e-shop i dopravce. Systémy propojíte pomocí standardizovaného rozhraní API, díky kterému si mohou vzájemně vyměňovat data. Objednávky proudí z ERP do WMS, sklad se řídí ve WMS a zpět do ERP se vracejí data o pohybu zboží, objednávkách i příjemkách. Firma tak nemusí přestavovat celé prostředí, ale získá přesnější řízení příjmu, uložení, vychystání, balení, průběžné inventury i expedice. Tímto způsobem funguje například propojení našeho řešení LOKiA WMS s účetním systémem Pohoda nebo propojení s ABRA Flexibee.

Například v Ovečkárně se po nasazení LOKiA WMS zpracování objednávek zrychlilo pětinásobně, chybovost klesla téměř na nulu a sklad dnes zvládá přes 2 500 objednávek denně. V rekordním dni pak odbavil i více než 11 000 objednávek.

Co si ujasnit před přechodem na WMS

Důležitější je, co od změny očekáváte, kolik vás bude stát a jak rychle se může vrátit. Má smysl si předem stanovit měřitelné cíle, například:

• zkrátit čas odbavení objednávky,
• zvládat sezónní špičky se zaškolením brigádníků do 10 minut,
• snížit množství reklamací a vratek,
• zvýšit objem, který zvládne stejný tým,
• omezit závislost skladu na zkušenosti několika lidí.

Právě podle těchto bodů se pak dá posoudit návratnost změny. Ne jen podle ceny systému, ale podle toho, co se zrychlí, co se zpřesní a kde sklad přestane stát na ruční koordinaci a zkušenosti jednotlivců.

Při rozhodování, zda si ještě vystačíte s ERP modulem, nebo už potřebujete WMS, dává smysl dívat se i na rozsah a náročnost skladových operací. Tedy na to, kolik rozhodování ještě drží systém a kolik už zůstává na zkušenosti lidí ve skladu. Nezapomeňte se také podívat i na ROI, tedy návratnost investice. V tomto směru bývá pro řadu firem zajímavější právě cloudová varianta WMS, protože nevyžaduje tak vysokou počáteční investici jako on-premise řešení.

‍

Pokud dnes řešíte růst a větší nárok na řízení skladu, LOKiA WMS je ideální první skladový systém, který ke stávajícímu ERP doplníte. Pomůže zpřesnit skladové procesy, zvládat vyšší objem objednávek s menší chybovostí, zrychlit inventuru a získat lepší přehled o tom, co se ve skladu skutečně děje. Bez výměny ERP a bez zbytečně složité implementace. LOKiA poroste společně s vaším byznysem a díky více než 30 modulům se přizpůsobí tomu, jak se vyvíjí váš sklad a potřeby.

Pokud se chcete podívat, jak LOKiA WMS funguje v praxi, zde nám zanechte kontakt a získejte nezávaznou konzultaci i ukázku systému zdarma.