Lubomír Veselý, CEO: Plné sklady nejsou jistota. Jsou známkou nedůvěry v dodavatelský řetězec

Plné sklady nejsou jistota, ale důsledek chybějících dat. Lubomír Veselý o budoucnosti logistiky. | GRiT

Hlavní fotografie k tomuto článku.

V době, kdy logistika čelí tlaku na rychlost, přesnost a udržitelnost, se ukazuje, že největším problémem nejsou prázdné regály – ale ty přeplněné. Podle Lubomíra Veselého, CEO společnosti GRiT, nejsou plné sklady známkou efektivity, ale nedostatku důvěry a informací v dodavatelském řetězci. Řešením není větší sklad, ale lepší komunikace a práce s daty.

Logistika bývá často považována za motor celého dodavatelského řetězce – bez plynulého toku zboží, informací a kapitálu se zastaví i ten nejlépe rozjetý byznys. Přesto se ve skladech mnoha firem hromadí zboží, které se nepohybuje.

Mnoho firem se předzásobuje z obavy, že jim zboží dojde. A protože mají prostor, raději ho zaplní. Jenže právě tohle ‚pro jistotu‘ bývá drahé. Ukazuje to, že komunikace v řetězci nefunguje tak, jak by měla,“ vysvětluje Lubomír Veselý, CEO společnosti GRiT.

Podle něj je klíčové dívat se na skladové hospodářství v širším kontextu. Efektivní logistika totiž nezačíná u manipulační techniky, ale u dat. Pokud má firma přesné informace o tom, co se právě vyrábí, expeduje nebo doručuje, může plánovat s mnohem větší přesností.

Elektronická komunikace EDI umožňuje, aby si dodavatelé a odběratelé vyměňovali data automaticky. Díky tomu odpadá ruční přepisování objednávek, e-maily i telefonáty. Všechno běží přesně, rychle a spolehlivě,“ popisuje.

Data místo intuice

Jedním z příkladů, které GRiT pomáhal zavést, je spolupráce s Alzou. „Nezačínali jsme tam fakturami ani objednávkami, ale avízy dodávek. Chtěli mít přehled o tom, co přijde na sklad, kdy a v jakém složení,“ doplňuje Veselý.

Zásadním krokem pak bylo doplnění SSCC kódů, které umožňují přesně identifikovat, co je v každém balíku.Díky tomu se uleví skladníkům, odpadne zbytečné rozbalování zásilek a hlavně – sklad už nemusí být přeplněný jen proto, že se neví, co v něm přesně je.

Podobný přístup uplatňuje i řada nadnárodních firem, které s GRiTem spolupracují. Nejvýraznějším příkladem jsou projekty, kde si obchodní partneři sdílejí i data o skladových zásobách. „Například Tesco a Nestlé si vyměňují reporty o zásobách, takže výrobce přesně ví, kolik zboží leží u odběratele. Může pak lépe plánovat výrobu a nedělat přebytky. Tím se eliminuje tlak na výprodeje, expirace a plýtvání,“ dodává Veselý.

Když kapacita vzniká díky lepší komunikaci

Transparentní komunikace mezi články řetězce podle Veselého rozhoduje o tom, jak efektivně celý systém funguje.Pokud dodavatel umí automaticky potvrdit objednávku a zákazník má jistotu, že zboží přijede ve stanovený čas, nepotřebuje mít ve skladu rezervy na měsíc dopředu,“ říká.

V praxi to znamená, že EDI zprávy jako order response nebo avízo dodávky (DESADV) přinášejí firmám jistotu a umožňují zavést dynamické plánování. „Když mi systém oznámí, že dodávka dorazí v 11 hodin, mohu ji rovnou směrovat na odchozí trasu. Nemusím ji vést dozadu do skladu, zaevidovat a pak znovu vyskladnit. To je úspora času, prostoru i energie.

Na straně řízení skladů pak GRiT propojuje EDI s vlastním systémem LOKiA WMS, který pomáhá firmám řídit tok zboží, trasování i vychystávání v reálném čase – tedy přesně tam, kde se data mění v pohyb.

Z dat, která skrze EDI komunikaci proudí, se stává nástroj řízení. Firmy mohou přesně měřit spolehlivost dodavatelů, vyhodnocovat OTIF (on-time, in-full), sledovat kvalitu dodávek nebo chyby v procesech. A především – mohou rozhodovat na základě faktů, ne pocitů.

Méně plýtvání, víc jistoty

Veselý upozorňuje, že přebytky ve skladech nejsou jen ekonomickým problémem. Mají i dopad na ESG reporting (nefinanční zpráva o udržitelnosti, která firmám nařizuje podávat informace o jejich dopadech na životní prostředí, sociální oblast a správu společnosti) a udržitelnost. „Když vyrobím zbytečně moc, musím to protlačit trhem. Následují slevové akce, plýtvání potravinami nebo zničení zboží. To všechno se bude čím dál víc promítat do firemních reportů a výkazů odpovědnosti,“ říká.

Digitalizace podle něj proto není jen otázkou úspor, ale i zodpovědného řízení. „Pomocí jednoduchých, ale přesných dat můžeme dělat větší pořádek, mít přehled a zvyšovat spolehlivost celého řetězce. To, co dřív fungovalo na intuici, dnes musí fungovat na faktech.“

V GRiTu dnes pomáháme firmám nastavit komunikaci, která neřeší jen objednávky a faktury, ale celý tok dat v dodavatelském řetězci. Právě tam podle Lubomíra Veselého leží největší nevyužitý potenciál – jak pro úspory, tak pro růst.

Řešíte schvalování faktur?

30 minut, žádný závazek. Ukážeme vám, jak iNVOiCE FLOW zapadne do vašeho ERP.

Mohlo by vás zajímat

Parfumerie Douglas: 99 % dokladů automaticky a výrazně méně faktur po splatnosti

Jak Douglas automatizoval zpracování faktur a výrazně snížil počet faktur po splatnosti | GRiT

Když vybíráte nástroj na automatizaci přijatých faktur, samotné vytěžování nestačí

Co rozhoduje při výběru řešení pro digitalizaci přijatých faktur? Nejen vytěžování dat, ale i workflow, návaznost a bezpečnost | GRiT

Kde vzniká největší riziko pro bezpečnost firemních dat?

Lidský faktor bývá jedním z nejslabších míst bezpečnosti. Proč nestačí certifikace a technologie a jakou roli hraje průběžná práce se zaměstnanci | GRiT