Digitalizace státní správy v Česku: co všechno vyřídíte z domu a co by šlo zlepšit
Tentokrát odbočíme od digitalizace firemních procesů a podíváme se, jak si vede státní správa. Jaké kroky podnikla vláda od roku 2009, kdy se o eGovernmentu v Česku začalo prvně mluvit? A na čem by ještě měla zapracovat?
Co je to eGovernment
eGovernment, neboli digitalizovaná státní správa, zastřešuje komunikaci mezi vládou, veřejnými i soukromými institucemi a občany státu pomocí informačních systémů. Cílem je omezit nutnost osobního docházení na úřady a papírování. Vyřizování běžných provozních záležitostí se tím výrazně zrychlí a taky zlevní. Mělo by totiž fungovat automaticky bez nutnosti zásahů úředníků.
Zavádění eGovernmentu v Česku trvá už více než 10 let a zatím je ve většině případů pouze na úrovni převodu stávajících „papírových“ procesů do digitální podoby. Komunikace s úřady funguje sice rychleji, chybí ale jednotný online systém, který by se mohl nazývat digitální veřejnou správou.
Nicméně pozorujeme, že úřednické postupy se mění a podíváme se na 8 bodů, které se naší vládě na poli digitalizace povedly a usnadňují život občanům i firmám.
Co se v Česku povedlo
- Czech POINT jako předstupeň digitalizace
Czech POINT jsou univerzální místa pro komunikaci se státní správou. Když potřebujete získat informace o průběhu řízení nebo vypsat nějaká data ze systému (např. výpis z trestního rejstříku), nemusíte kvůli tomu obíhat úřady. Czech POINT najdete zpravidla na poště a je pohodlnou alternativou pro získání či uložení dokumentů, pokud nemáte zřízenou vlastní datovou schránku nebo přístup do Portálu občana. Urychlí práci třeba seniorům, kteří to neumí s internetem.
- Portál občana
Portál občana je základní rozcestník pro vstup do dalších portálů, které umožňují bezpečnou komunikaci se státem. Z pohodlí domova si zkontrolujete platnost dokladů, založíte nebo změníte živnost, podepíšete e-Petici nebo třeba nahlédnete do katastru nemovitostí.
- Bankovní identita
Jedna z možností, jak se přihlásit k Portálu občana (a tedy všem přidruženým portálům) je přes stránky vašeho internetového bankovnictví. Stát chytře využil toho, že vaše banka již ověřila vaši totožnost. Bohužel tuto formu zatím plně nepodporují všechny banky v Česku.
- Datová schránka
Elektronické úložiště, přes které si už od roku 2009 můžete vyměňovat dokumenty se státní správou. Pokud jste třeba v Portálu občana zjistili, že máte propadlý občanský průkaz, přes datovou schránku pošlete žádost o nový. Můžete tady také podat daňové přiznání, zažádat o rodičovský příspěvek nebo odeslat daň z převodu nemovitosti.
Pro právnické osoby jsou datové schránky povinné a pro fyzické osoby zatím dobrovolné. Když už si ji ale zřídíte, mají veřejné orgány povinnost posílat vám dokumenty přednostně touto formou. Nejčastěji jsou to různá upozornění a vyrozumění.
- Online formuláře k daním na mojedane.cz
Portál Moje daně funguje jako online finanční úřad. Najdete tam mimo jiné formuláře pro daňová přiznání, daň z nemovitostí nebo daň z přidané hodnoty. Můžete tam také zkontrolovat stav svého daňového účtu.
- ePortál ČSSZ
Na portále České správy sociálního zabezpečení najdete služby pro zaměstnavatele, OSVČ i podnikatele. Pokud jste OSVČ, jednoduše podáte přehled o příjmech a výdajích. Informativní důchodová aplikace vám spočítá například odhadovanou výši starobního důchodu nebo jak dlouho ještě musíte pracovat, abyste na něj měli nárok.
- Webové portály zdravotních pojišťoven
VZP, ZPMV, OZP a ČPZP mají online rozhraní, kde si můžete zkontrolovat náklady či nedoplatky na pojistném a vykonanou zdravotnickou péči. Spočítáte si tam také starobní důchod a budete mít přehled v evidenčních listech důchodového pojištění.
- eRecepty
V aplikaci eRecept vidíte veškerou svou historii vydaných (i nevydaných) receptů a záznamy očkování. Rodiče v aplikaci sledují i recepty svých dětí. Elektronický recept vám doktor vystaví i bez aktivované aplikace – přijde vám formou SMS zprávy. Usnadní to čas zejména chronickým pacientům, kteří potřebují vystavovat stejné recepty opakovaně.
Města rozjíždí samostatné portály
Praha má Portál Pražana – tzv. digitální úřad, ve kterém Pražané zaplatí rezidentní parkování, poplatky za odpady i za psy. Brněnský systém Brno iD neumožňuje platby za psy, ale je propojen s dopravním podnikem a můžete přes něj kupovat jízdenky na MHD a sledovat kontroly revizorem. Tyto aplikace život ve městě výrazně usnadňují.
Kam by měl stát v digitalizaci pokročit
Jak je vidět, užitečných digitalizačních projektů tu není málo, ale v mnoha ohledech jsme stále ještě na začátku. Hlavní překážkou, kterou by měl český eGovernment překonat, je to, aby se přes internet jen nepodávaly žádosti, které putují k úředníkům, ale aby systém sám rozpoznal, o jaký dokument jde, a dokázal ho digitálně zpracovat.
Mrzí nás, že ze zmíněných portálů a funkcí je jen jedna dostupná uživatelům jako mobilní aplikace (eRecept). Kdyby se inspirovaly i ostatní resorty, spousta úkonů by šla vyřídit ještě rychleji.
Stát by mohl zapracovat také na jednoznačné a jasné komunikaci. Tím, že portály vznikají na jednotlivých resortech odděleně, vypadá každý jinak. Rozhraní jsou mnohdy matoucí a zbytečně složitá a pokyny jsou psány úřednickým, pro běžného člověka nesrozumitelným, jazykem. Není se pak čemu divit, že někdo radši jde fyzicky na úřad, kde to za něj „odkliká“ úředník.
Konkrétní výtku máme například k přihlašování do Portálu občana (přes Identitu občana), které jde udělat několika způsoby. V jistém ohledu je příjemné, že si každý vybere, co mu vyhovuje, ale stát už jednoznačně neříká, že zvolený způsob přihlášení vás limituje v tom, jaké úkony můžete vykonat, protože existují různé stupně důvěryhodnosti. Za nejméně bezpečný způsob se považuje přihlášení jménem a heslem. Vysokou důvěru státu oproti tomu má přihlášení občanským průkazem vydaným po 1. 7. 2018, který v sobě má čip.
Jak si v Česku vede elektronická výměna dat v sektoru B2G
Evropská unie již od roku 2014 podporuje elektronickou výměnu dat se státními orgány členských zemí. Některé státy, například Německo, zavedly povinnou elektronickou fakturaci mezi firmami a státem. Vlivem toho začaly na EDI přecházet velké firmy, které na těchto trzích obchodují a následují je i malé a střední podniky, které chtějí držet tempo a krok s trhem.
Ze strany české vlády ale nějakou větší podporu či rozvoj digitalizace v B2G nepozorujeme. Od dubna 2020 mají české státní instituce povinnost přijímat faktury v elektronické podobě, standardem to ale ještě není.
